ŘÍJEN V ČESKÝCH DĚJINÁCH
ŘÍJEN V ČESKÝCH DĚJINÁCH
/Croix/
Připomeňme si některé události z české minulosti, které měly pro tuto zemi a náš národ zásadní význam a dodnes proto stojí za to se nad nimi zamyslet v rámci historického bilancování a poučení do budoucna.
02. 10.
1373 - Karel IV. získal od Oty Braniborského Braniborsko a připojil je k Zemím Koruny české, které tehdy dosáhly jednoho ze svých největších územních rozmachů. Braniborským markrabětem ustanovil následně Karel svého tehdy 5-letého syna Zikmunda, pozdějšího uherského krále, který Braniborsko prodal roku 1415 Hohenzollernům.
1421 - V bitvě u Žatce porazili husité vojsko německých křižáků.
1938 - Obsazování československé části Těšínska polskou armádou.
6. 10.
1944 - Vojáci 1. československého armádního sboru v Sovětském svazu pod velením generála Ludvíka Svobody dosáhli východní hranice Československa v prostoru Dukelského průsmyku a fakticky začali osvobozovat naši vlast. Tento den se také do r. 1990 slavil jako den československé armády.
1923 - Vznik Československých státních aerolinií, později Československých aerolinií, jejichž nástupcem byly České aerolinie. V roce 2018 se majoritním vlastníkem ČSA proměněných v 90. letech ze státního podniku na akciovou společnost stal tehdejší Travel Service, dnes Smartwings. V roce 2021 provozuje kdysi slavná značka už pouze jediné letadlo.
10. 10.
1938 - Konec lhůty pro odchod statisíců Čechů z pohraničí ("Sudet") po odstoupení pohraničí nacistickému Německu v důsledku přistoupení na diktát mnichovské „dohody“ (zrady). Tohle si opravdu připomínejme, je to dosti zásadní historická zkušenost českého národa.
11. 10.
1414 - M. Jan Hus se vydal na cestu do Kostnice na církevní koncil, aby obhájil své teologické a stav církve kritizující teze. Navzdory stále panujícímu mínění je třeba říci, že glejt císaře Zikmunda jej opravdu mohl chránit pouze během cesty a nikoliv před výrokem koncilního soudu. Husovy názory byly západní globální struktuře řízení natolik nebezpečné, že byl M. Jan Hus následně upálen jako kacíř. Přitom se vydal do Basileje na koncil, aby tam mohl svobodně disputovat o svých tezích s teology, ve skutečnosti ho však čekal inkviziční proces.. Čechové ve většině a napříč společenskými třídami za jeho idejemi a programem nápravy církevních poměrů stáli natolik, že je byli ochotni hájit se zbraní v ruce, když se do českého království začaly valit křížové výpravy vyhlašované papeži, které to tu měly vyvrátit z kořene za takové rebelantství.
Připomeňme si, že o dva roky dříve, v říjnu 1412 papež Jan XXIII. vyhlásil nad M. Janem Husem klatbu spojenou s interdiktem, čili církevním trestem spočívajícím v zákazu všech bohoslužebných úkonů, církevních pohřbů a udělování některých svátostí v místě Mistrova pobytu, vztahujcí se i na všechny osoby, které se s ním stýkaly. Papežem bylo dále nařízeno, že má být M. Jan Hus souzen církevním soudem, a že má být zbořena Betlémská kaple.
Hus však tehdy v Čechách souzen nebyl, ani nebyla zbořena Betlémská kaple, domácí církev dokázala "pouze" plnit zahraniční direktivu v podobě interdiktu v Praze, což však byl velký problém týkající se zásadně života a doslova i smrti Pražanů, neboť z interdiktu byla vyjmuta pouze vyšehradská kapitula. M. Jan Hus Praze odlehčil tím, že odešel na venkov a pobýval postupně v Sezimově Ústí a na Kozím Hrádku a posléze na Krakovci.
To si ještě Češi většinově nenechali nic vnutit zvnějšku, což rázně předvedli v dalších letech...
1424 - U Přibyslavi během obléhání tamního hradu zemřel nikdy neporažený vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. Jak zapsal tehdejší kronikář, vojevůdce se "smrtelně roznemohl od hlízy", což mohl být pravděpodobně karbunkul, zanícený vřed, což byla záležitost bez antibiotik velmi problematická. Jan Žižka byl pohřben v Hradci Králové, neboť v té době byl úzce spjat s východočeskými husity, kteří si po jeho smrti začali říkat sirotci. Později měl být přenesen do Čáslavi (tuto informaci obsahuje jen text "H" Starých letopisů českých), kde byla v roce 1910 v kostele sv. Petra a Pavla nalezena proslulá kalva (neúplná lebka bez dolní čelisti) s dalšími kostmi, přisuzovaná Janu Žižkovi. Pohnuté osudy pravděpodobných Žižkových ostatků v Čáslavi, které byly zřejm poprvé nalezeny již v éře rekatolizace shrnuje např. tento článek:
"Když byly Žižkovy ostatky v roce 1910 objeveny při opravě kostela sv. Petra a Pavla, nebylo to pro místní až tak velké překvapení. Podle dochovaných zpráv byly totiž ostatky nejdříve slavnostně pohřbeny v Hradci Králové v chrámu sv. Ducha. Za nejasných okolností byly ale tajně převezeny do Čáslavi a zde pohřbeny v místním římskokatolickém kostele. Roku 1522 byl kostel poničen požárem, v jehož důsledku se zhroutila část klenby. Při následných opravách byla v chrámu údajně objevena truhlička s hejtmanovými kosterními pozůstatky, železný palcát a kamenný talíř. Později byl v kostele vytvořen tesaný náhrobek ve tvaru tumby se zobrazením Žižkovy postavy a poblíž byly umístěny relikvie - palcát a kamenný talíř, ze kterého hejtman jídával. Náhrobek byl v roce 1623 na příkaz kutnohorského mincmistra Viléma z Vřesovic zničen, přičemž v něm ale nebyly nalezeny žádné pozůstatky. Roku 1631 horlivý páter Gramsci v kostele nalezl údajné Žižkovy kosti, dal je veřejně spálit před kostelem a popel rozptýlit na čáslavském náměstí, aby bylo jasné, že ani ta nejmenší památka nezůstala na tak krutého tyrana."
Zdroj: https://kutnohorsky.denik.cz/zpravy_region/pred110-lety-byla-nalezena-takzvana-caslavska-kalva-20201120.html
Zdá se tedy, že někdo nakonec zbylé kosti pohozené na jistě nedůstojném místě, promísené s jinými, sebral a umožnil někdy později jejich tajné znovuuložení, což by vysvětlovalo , proč mohly být později ve výklenku nalzeny kosti více osob
12. 10.
1990 - Státní banka československá provedla devalvaci Kčs stanovením kurzu k americkému dolaru v poměru 24:1. Tento krok je považován za počátek následných ekonomických reforem v Československu, pokračujících dál i v jeho nástupnických státech.
14. 10.
1990 - Předsedou tehdejšího Občanského fóra byl zvolen Václav Klaus.
15.-16. 10.
1969 - Federální shromáždění zrušilo protisocialistické dokumenty a usnesení přijaté Národním shromážděním v roce 1968.
16. 10.
1583 - Praha se stala sídlem císaře a českého krále Rudolfa II., čímž byla podruhé ve své historii (od dob panování Karla IV.) císařskou rezidencí. Jak éra Karla IV., tak panování Rudolfa II. mají zaslouženě zvláštní postavení v historii českého státu i v historické paměti českého národa a vybízejí mě k bonmotu, že v českých zemích bylo nejlépe, když se Německu vládlo z Prahy... PS: Rudolf II. nastoupil na trůn 12. 10. 1576.
2014 - Výbuch v muničním skladu ve Vrběticích, při němž zahynuli dva lidé. Dobové vyšetřování směřovalo proti zamstnancům a vedení firmy, která sklad užívala, pro nedostatek důkazů však byli všichni podezřelí zproštěni viny. O mnoho let později se náhle vynořila původně vůbec neuplatněná "ruská stopa", která byla využita k prudkému zhoršení vztahů s Ruskem.
18. 10.
1968 - Federální shromáždění schválilo smlouvu o pobytu sovětských vojsk na území ČSSR.
23. 10.
1526 - Habsburk Ferdinand I. byl po smrti předchozího českého krále Ludvíka Jagellonského, který padl v bitvě proti Turkům u Mohácse, zvolen stavy českým králem. Začala tak v českých zemích vláda dynastie Habsburků, která trvala až do roku 1918.
1997 - Poslanecká sněmovna schválila ústavní zákon o vzniku vyšších územně správních celků. Vzniklo tak 14 krajů. Tento systém veřejné správy trvá doposud.
24. 10.
1517 - Byla uzavřena tzv. Svatováclavská smlouva mezi šlechtou a královskými městy, která měla ukončit dlouhodobé vzájemné politicko-ekonomické spory. Městům zůstalo právo tzv. třetího hlasu na sněmu a bylo dohodnuto, že měšťané mají být souzení autonomními soudy městskými a příslušníci šlechty soudem zemským. V ekonomické oblasti města musela ustoupit od svých hospodářských monopolů, týkajících se především trhů, vaření piva a dalších oblastí.
1945 - Den znárodnění dolů a klíčového průmyslu, akciových bank (mj. 14 velkých bank s 300 pobočkami), soukromých pojišťoven a podniků těžkého, chemického, zbrojního, spotřebního a potravinářského průmyslu, na základě dekretů prezidenta republiky. Znárodněno bylo přes 3.000 závodů představujících sice jen 16,4 procenta z jejich celkového počtu, al v těchto závodech pracovalo 61,2 procenta všech zaměstnanců. Znárodněním akciových obchodních bank byla dokončena likvidace finančního velkokapitálu.
1972 - Uvedení do provozu první jaderné elektrárny v Českoslovenku u Jaslovských Bohunic nedaleko Trnavy (na území Slovenska).
27. 10.
1948 - Národní shromáždění schválilo I. čs. hospodářskou pětiletku na léta 1949 – 53.
1968 - Národní shromáždění schválilo zákon o federativním uspořádání ČSSR. „Federál“ zůstal až do druhého rozbití Československa k 1. 1. 1993.
28. 10.
1918 - Obnovení samostatné české státnosti a následně vznik Československa. Ze tří hlavních tendencí při vytváření charakteru republiky se stal dominantním prozápadní liberální směr představovaný zejména Masarykem a Benešem. Výrazně národovecký a panslovanský Kramářův politický model a levicový směr představovaný původně ještě sociální demokracií a národními socialisty, kteří stáli na pomezí, později reprezentovaný především komunisty, se neprosadily. Vzhledem k okolnostem vzniku Československa a atmosféře v národě i fázi vývoje univerzálního liberalismu však i převládající liberální model tehdy akcentoval v dostatečné míře vlastenectví. Jeho vítězství bylo do značné míry dáno také mezinárodní podporou tohoto projektu především v USA a Francii a rozpadem ruského impéria během první světové války, na nž se orientoval naopak kramářovský směr, což znamenalo, že právě liberální projekt měl k dispozici pro své prosazení nejmocnější mocenské zdroje.
29. 10.
1918 - Vyhlášení samostatné Československé republiky na Moravě.
30.10.
1918 - Vyhlášení provincie Sudetenland a její deklaratorní přhlášení k Německému Rakousku německými poslanci ze Slezska a Severní Moravy.
Vyhlášení Martinské deklarace na Slovensku, kterou se Slováci přihlásili k nově vzniklému Československu.
V měsíci říjnu se dále také stalo:
01. 10. 1828 - V Praze zahájila činnost první novodobá pojišťovna - Česká vzájemná pojišťovna.
05. 10. 1842 - V Plzni vyrobena první várka plzeňského piva (sládek Josef Groll).
12. 10. 1991 - Eurotel zahájil provoz první mobilní sítě v Československu.
16. – 19. 10. 1813 - Bitva u Lipska v níž spojenci porazili Napoleona Bonaparta. Bitvu připomínám proto, že náčelníkem spojeneckého štábu a autorem operačních plánů, který přehrál Napoleona a jeho štáb, byl český šlechtic Jan Václav Radecký z Radče. Radecký byl jedním z nejschopnějších vojevůdců své doby v Evropě a příkladem toho, že náš počtem nevelký národ v minulosti opakovaně zrodil řadu velmi schopných vojevůdců a prokazoval velkého vojenského ducha, třebaže je od 19. století pilně učen, že má mít „holubičí povahu.“ Svých úspěchů dosáhl Radecký za existence habsburské monarchie, což ani jinak za jeho života nemohlo být, což vede k tomu, že je pro mnohé nepříliš vítanou postavou českých dějin, ale nic to nemění na tom, že byl jedním z velkých synů českého národa na poli válečném.
Radeckého, jak jsem výše uvedl, hodnotím jako českého vojenského génia, nehledě na okolnosti a dobu za nichž vynikl, nikoliv jako symbol habsburské monarchie, i když se mnou tuto pozici nejspíš nebudou sdílet ani národovečtí vlastenci na straně jedné, ani obdivovatelé zaniklého mocnářství na straně protichůdné.
31. 10. 1707 - V Praze bylo vydáno povolení na prodej kávy, zvyk jejíhož užívání se v habsburském soustátí postupně rozšiřoval od ukořistění kávy v tureckém táboře po bitvě u Vídně v roce 1683.