Absolutno (Kybalion)
Tři zasvěcenci: Kybalion. Studie o hermetické filozofii. Bratislava 2007, 2012
Základní podstatu absolutna není možné poznat, avšak s jeho existencí se pojí určité pravdy, které je lidská mysl nucena přijmout.
Zkoumání těchto informací představuje řádný předmět bádání, a to
zejména proto, že se shodují s informacemi osvícených bytostí
z vyšších úrovní. A k takovémuto bádání vás nyní zveme.
„To, co tvoří základní pravdu – skutečnou realitu – není možné
pojmenovat, ale moudří lidé tomu říkají absolutno.“
„Podstata absolutna je nepoznatelná.“
„Poznatky, jež poskytuje rozum, je nutné přijímat laskavě
a zacházet s nimi s úctou.“
Lidský rozum, jehož poznatky musíme přijímat tak dlouho, dokud
přemýšlíme, nám o absolutnu poskytuje následující informace, a to
aniž bychom se snažili poodhrnout závoj nepoznatelného:
1. Absolutno musí představovat vše, co skutečně existuje. Mimo
absolutno nemůže existovat nic, jinak by absolutno nebylo
absolutnem.
2. Absolutno musí být nekonečné, poněvadž neexistuje nic jiného,
co by je vymezovalo, ohraničovalo nebo limitovalo. Nesmí být
omezováno časem, což znamená, že musí být věčné – muselo
existovat odjakživa, neboť je nemohlo stvořit nic jiného a nic nemůže
vzniknout jen tak z ničeho. Kdyby někdy, byť jen na okamžik,
přestalo existovat, neexistovalo by ani v současnosti. Absolutno je
věčné, poněvadž není nic, co by je mohlo zničit. Jeho existence
nemůže ustát ani na chviličku, neboť to, co existuje, nemůže nikdy
zcela zaniknout.
Absolutno nesmí být ohraničeno prostorem – musí se rozprostírat
všude, protože neexistuje žádné místo, jež by se nacházelo mimo ně.
Absolutno je nutně nekonečné, bez hranic, přerušení či oddělení,
poněvadž neexistuje nic, co by je mohlo narušit, oddělit či překážet
jeho kontinuitě. Podobně neexistuje nic, co by mohlo „vyplnit
vzniklé mezery“. Absolutno musí mít naprostou a neomezenou moc,
protože neexistuje nic, co by je ovládalo, narušovalo, podmiňovalo či
omezovalo – nepodléhá žádné jiné síle, poněvadž žádná jiná síla
neexistuje.
3. Absolutno musí být neměnné, jeho skutečná podstata nepodléhá
žádné změně, protože neexistuje nic, co by je mohlo měnit. Podobně
neexistuje žádný stav, z nějž či do nějž by se mohlo proměnit. Nelze
k němu nic přidat ani odebrat. Nelze jej rozšířit ani ztenčit, nemůže
se rozrůst ani zmenšit. Odjakživa muselo být a navždy musí zůstat
přesně takové, jaké je nyní. Absolutno je absolutno. Nikdy neexistovalo,
neexistuje ani existovat nebude nic, v co by se mohlo proměnit.
Vzhledem k tomu, že je absolutno nekonečné, neomezené, věčné
a neměnné, je jasné, že nic, co je konečné, proměnné, pomíjivé
a podmíněné, nemůže být absolutnem. A protože neexistuje nic, co
by se nacházelo mimo absolutno, žádné takové konečné věci
nemohou existovat. Nebuďte zmatení nebo znepokojení – nesnažíme
se vám pod rouškou hermetické filozofie vmanipulovat křesťanskou
nauku. Tento zdánlivě rozporuplný stav má řešení. Buďte trpěliví,
dostaneme se k němu.
Všude okolo nás vidíme to, co nazýváme hmota a co tvoří fyzický
základ všech forem. Je absolutno pouhá hmota? Vůbec ne! Hmota
nedokáže stvořit život ani inteligenci, a poněvadž jak život, tak
inteligence ve vesmíru existují, absolutno nemůže být hmota. Nic se
totiž nemůže povznést nad svůj zdroj – neexistuje žádný následek,
který by neměl příčinu, žádný konsekvent nemůže vzniknout bez
svého antecedents. Kromě toho je zde také moderní věda, která nám
říká, že nic takového jako hmota ve skutečnosti neexistuje – že to,
čemu říkáme hmota, je jen přerušeným tokem energie či síly, tedy
energií či silou s nižší vibrační frekvencí. Jak v nedávné době pravil
jeden spisovatel: „Hmota se změnila v mystérium.“ Dokonce i materiální věda
opustila teorie o hmotě a v současnosti vychází z existence energie.
Je tedy absolutno pouhá energie či síla? Rozhodně ne energie
nebo síla ve smyslu, jakém tato slova používají materialisté, neboť
energie, o níž hovoří oni, je slepá síla bez jakýchkoliv známek života
nebo inteligence. Život ani inteligence se nikdy nemohou vyvinout ze
slepé energie nebo síly, a to z důvodu, jejž jsme uvedli před malou
chvilkou: „Nic se nemůže povznést nad svůj zdroj – neexistuje žádný
následek, který by neměl příčinu, žádný konsekvent nemůže
vzniknout bez svého antecedent.“ Absolutno tudíž nemůže být pouhá
energie nebo síla, protože kdyby jimi bylo, neexistoval by život ani
inteligence. My ale víme, že život i inteligence existují, protože jsme
naživu a používáme svou mysl k tomu, abychom se touto otázkou
zaobírali. A stejně tak jsou naživu i lidé, již tvrdí, že energie či síla je
vším.
Co se tedy nachází na vyšší úrovni než hmota a energie a o čem
současně víme, že to ve vesmíru existuje? Život a inteligence! Život
a inteligence ve všech formách svého projevu! Určitě se nyní ptáte:
„Chcete tím tedy říct, že absolutno je životem a inteligencí?“ Naše
odpověď je ano i ne. Máte-li na mysli život a inteligenci tak, jak je
známe my ubozí a bezvýznamní smrtelníci, říkáme ne. Tím
absolutno není! „O jakém životě a inteligenci tedy mluvíte?“ ptáte se.
Hovoříme o „živoucí inteligenci“, jež se naprosto vymyká tomu, co
si pod těmito slovy představují smrtelníci. Život a inteligence se
nacházejí na vyšší úrovni než mechanické síly nebo hmota.
Nehovoříme o omezeném životě ani inteligenci, ale o nekonečné
živoucí inteligenci, jíž myslíme to, o čem se zmiňují osvícené duše,
když s úctou vyslovují slovo:
„Duch!“ Absolutno je nekonečná živoucí inteligence, již osvícení
lidé nazývají duch!