Bratr Gallus: Poznámky ke Kali Yuze
Existuje praktická a materiální rasa, či vyjádřeno jinými slovy, existuje praktický a materiální lidský typ, který dominuje světu v epoše nazývané Kali Yuga. Hinduisté věří, že během této epochy, která údajně začala 18. února 3102 př. n. l. (jiné zdroje uvádějí datum 14. ledna 3102 př. n. l.) lidská civilizace degeneruje. Pociťuje-li nyní kterýkoliv lidský jedinec trýznivou sílu a moc omezení pronikajících až k detailům jeho života a zjišťuje-li, že jeho každodenost podléhá stále silněji kontrole jakési vzdálené anonymní moci, pak by měl pochopit, že skutečným zdrojem těchto narůstajících ohraničení jsou právě ona praktičnost a materialita, jež ovšem nejsou pouhým názorem, nebo dočasným postojem, ale trvalým stavem. Podobně jako je stavem nějaké degenerativní genetické postižení těla. Právě proto zde nemůžeme hovořit o skupině lidí s praktickým a materiálním názorem, ale hovoříme přímo o rase a lidském typu.
Pro hlubší porozumění je také nezbytné identifikovat "skutečný materialismus" jako vztah k realitě a spolu s ním i míru kompetence, onu praktičnost, která je způsobem realizace tohoto vztahu. Němčina užívá výrazu Wirklichkeit pro to, co v čeština nazývá skutečností, či realitou. Pro naše účely je však vhodnější zastavit se u německého výrazu, neboť jak rozbor ukáže, je to pojetí přesnější. Wirklichkeit je výraz odvozený od německého slovesa wirken a lze ho přeložit jako působit, pracovat, účinkovat, mít účinek a také dělat dojem. Výraz wirken pak pochází z praindoevrospkého základu wergom, označujícího dílo či práci. Z tohoto základu odvozujeme také výraz ergonomický, ale i latinské slovo virgo, označující pannu. Realitou, či skutečností tak chápeme vše co je nějak účinné, uchopitelné, či co působí a dělá dojem atd. Není bez zajímavosti, že představitelem reality a její posvátnosti v symbolickém slovníku Tradice je právě Virgo, tedy Panna. A že je to symbol zásadního významu dokládá i její umístění do "kruhu zvířat". Osvěžením těchto skutečností nám pak neunikne ani pravý význam výroku římského básníka Vergilia popisující "návrat zlatého věku" v díle Zpěvy pastýřské 4,6: IAM REDIT ET VIRGO, "Již také Panna se vrací". Tento verš bývá interpretován nejčastěji jako návrat spravedlnosti mezi lidské bytosti, ale z definice německého výrazu Wirklichkeit můžeme Vergiliův výrok pochopit také jako REDITIO - návrat (ovšem i smíření) vztahu ke skutečnosti. Tak jako je v temném věku Panna znásilňována, je v zlatém věku naopak oceňována její CASTITAS - čistota, zdrženlivost a především posvátnost.
Pravý materialismus, říká Julius Evola v díle Vzpoura proti modernímu světu, je takový vztah ke skutečnosti, který nepřesahuje svět těla v prostoru a čase. Jistě existují ještě i lidé, kteří uznávají, že existuje "něco, co toto pojetí přesahuje, ale jelikož toto přitakání probíhá vždy jen ve jménu hypotézy, či vědeckého zákona nebo náboženského dogmatu, jde v principu vždy o stále totéž bytostně materialistické a praktické chápání reality. Lidé materiálně praktického typu činí veškerá svá rozhodnutí o jakékoliv víře, ať to je víra v boha či zisk, jedině a pouze na základě svého tělesného pojetí světa a ustavičně tím "znásilňují Pannu", neboť to je racionální. Temný věk není primárně věkem katastrofy, je hlavně věkem degenerace vyjádřené v čase a prostoru symbolem Ameriky. Je to právě Amerika a její "americký sen", kdo představuje tyto materiální a praktické motivace a hodnoty, jež se klidně mohou ukrýt do vznešeného náboženství, či ušlechtilosti demokracie apod. V žádném případě nejde u "amerického snu" o pouhé mínění nebo názor, ale stav vlastní určitému lidskému typu, který není schopen uchopit komplexnost své zkušenosti jinak než jedině jako tělesnou záležitost. Není také pravda, že jsou to pouze američané, či zápaďané, kdo sní tento "americký sen," ale byla a je to právě Amerika jako místo v prostoru a dějinách, kde tento stav našel dostatečně výživné prostředí. Americký sen ovšem sní i jiné skupiny, jež se dokonce mohou jevit protipólem Ameriky, jako v minulosti třeba Sovětský svaz a dnes Čína.
Motivace této mocné rasy nyní zaplavují svět takovým způsobem, že v jednotlivostech již není téměř kam uniknout a jako poslední útočiště svobody se ukazuje to, co s úmyslem praktické výhodnosti omylně rozdělila psychologie na dva jakoby samostatně žijící světy a co nazvala vědomím a nevědomím, ale co je ve skutečnosti jedinou nedělitelnou myslí. Je zřejmé, že se tato mocná rasa věku Kali Yuga nakonec pokusí zaútočit i na tuto poslední oblast svobody. A bude to právě mysl, v níž se odehraje ono drama, o kterém hovoří různé texty Tradice jako o archetypálním konfliktu mezi silami "temnoty" a "světla". Toto kosmické drama se nemůže odehrát toliko v kulisách prostoru a času, ale jedině tam, kde se všechny fenomény přírody rodí. Lůnem všehomíra je mysl, neboť příčinou očí je světlo, příčinou uší je zvuk, příčinou nosu je pach, příčinou úst je chuť a příčinou rukou a nohou je tvar, ale skutečnou matkou všech těchto jevů je mysl, neboť jedině v mysli jsme schopni utvořit obraz, znak a symbol schopný vyjádřit celek a jeho smysl. To v oné části mysli, které si nevšímáme, a jež se nám proto jeví jako neexistence, působí síly, jež jediné jsou schopny umožnit vzniknout dramatu. To zde na pozadí se nalézá skutečný zdroj našich motivů, důvodů, úmyslů a pramen všech našich činů. Zaměřit se na vlastní mysl tak znamená objevit veškerou sílu dostupnou v jediném lidském životě a zároveň v celém kosmu. Ony pověstné siddhi, které nejsou ničím jiným, než ohromným a věčným rezervoárem energie. Najít soulad s celkem své mysli je tak jediný způsob, jak vytěžit tuto podivuhodnou epochu lidských dějin. Vrchol Kali Yuga nezakládá důvod k jakémukoliv mistrovství, které je typické pro všechny ostatní velké epochy, ale otevírá prostor schopnosti adeptství jako adaptovanosti na skutečné posvátno reality. Proto jiná rasa adeptů, jež vzejde z této epochy, z její dominantní rasy a jejího dramatu, tak nebude sektou, ale spíše kastou, jak naznačilo již slovo CASTITAS. Právě proto nelze očekávat, že ony velké události se odehrají na nějakém konkrétním místě před očima dychtivého lidstva a dojde-li k takovým časoprostorovým střetům, budou se logice informací jevit jako neslýchaný paradox, či šílenství vybočující z jakýchkoliv fyzikálních, či psychologických předpokladů. Lidská rasa adeptů se rozšíří téměř nepovšimnuta, na pozadí a v zákulisí, neboť právě tam je, jak jsme již řekli, ukryt onen ohromný rezervoár energie.