Nic z toho, co existuje, nezaniká /CORPUS HERMETICUM/
Nic z toho, co existuje, nezaniká,
nýbrž lidé zbloudili,
když o přeměnách hovoří jako o zániku a smrti.
Nyní, synu, je třeba promluvit o duši a těle: o tom, v jakém smyslu je duše nesmrtelná, a jakou povahu má ona síla, jejímž působením se tělo skládá dohromady a zase rozkládá. Vždyť smrt se ničeho z toho netýká. Pojem smrti je totiž odvozen od výrazu "nesmrtelné", a je tedy buď něčím zcela nereálným, nebo jen vynecháváme první slabiku a místo "nesmrtelné" říkáme "smrtelné." Neboť smrt je spojena se zánikem, avšak nic z toho, co je v Kosmu, nezaniká. Je-li totiž Kosmos druhý bůh a nesmrtelný živý tvor (raději bych se přikláněl k přiléhavěji znějícímu termínu "nesmrtelné živé stvoření" a to na tomto místě i na následujících dále v textu), pak je nemožné, aby nějaká část tohoto nesmrtelného živého tvora umírala. Částí Kosmu je ovšem všechno, co se v Kosmu nachází - především pak člověk, rozumný živý tvor.
Vskutku první ze všech je Bůh, který je věčný a nezplozený a je Tvúrcem všech věcí. Druhý je ten, který vznikl díky němu podle jeho obrazu a je jím i držen pohromadě a živen (tj. úroveň všezahrnujícího Kosmu). Díky němu je též nadán nesmrtelností, neboť má věčného Otce; a jelikož je nesmrtelný, je stále živým tvorem. "Stále živý tvor" se totiž liší od věčného. Neboť Otec nevznikl působením někoho jiného. A pokud vůbec vznikl, pak působením sebe sama. Spíše však nikdy nevznikl, nýbrž stále jest. Kosmos pak stále vzniká.
Neboť věčné je to, od čeho je věčné veškerenstvo, zatímco Otec je věčný sám od sebe. Kosmos však působením věčného Otce vznikl jako nesmrtelný.
A Otec vzal tu část látky (matérie), kterou svou vůlí vyčlenil, a tu pak všechnu učinil tělem (tj. projevenou hmotou¨), dal jí objem, a poté jí utvořil do podoby koule - neboť právě tuto vlastnost (kulovité strukturní uspořádání) jí přidělil. Látka sama byla také věčná a měla věčnou látkovost. Dále Otec zasel vlastností idejí do (této) koule a uzavřel je jakoby do jeskyně, neboť chtěl všemi vlastnostmi ozdobit a uspořádat to, co svou vlastnost získale díky styku s ním. Obalil nesmrtelností celé tělo Kosmu, aby se látka ve snaze odpoadnout od jeho sestavení nerozložila do nepořádku, který je jí vlastní (zde se nabízí připomínka alchymického termínu prima materia, znamenajícího prvotní hmotu, prvotní chaos, obsahující již "materiál" pro emanaci fyzického světa, ale ještě před jeho uspořádáním božími (přírodními) zákony do formy vnímatelné smysly). Protože když byla látka netělesná (prima materia), synu, byla neuspořádaná. I tady u nás (tj. ve fyzickými smysly vnímatelném světě) ovšem svůj nepořádek podržuje, byť je omezen pouze na ostatní malé vlastnosti. Má podobu růstu a zmenšování, které lidé nazývají smrt.
Tento nepořádek se však objevuje pouze ve spojení s pozemskými živými tvory. Tělesa nebeských živých tvorů (kosmických stvoření) mají totiž jeden pořádek, který na počátku obdržela od Otce. Tento jejich pořádek rozkladu nepodléhá, neboť je uchováván cyklickým navracením každého z nich. Cyklický návrat pozemských těl pak spočívá v tom, že se rozkládá jejich sestavení, a tímto rozkladem se navracejí do nerozložitelných, to jest nesmrtelných těl. Tím dochází k tomu, že už tato těla nemůžeme vnímat, nejedná se však o jejich zánik.
Třetí živý tvor je pak člověk, který vznikl k obrazu Kosmu a má narozdíl od ostatních pozemských živých tvorů z vůle Otce mysl (srov. text Corpusu hermeticum "Pohár neboli Jednota", odkaz na těchto stránkách zde: https://kaliyuga0.webnode.cz/news/pohar-neboli-jednota/), přičemž nejen, že je v sympathii k druhému bohu (tj. ke Kosmu), nýbrž se též myšlenkou vztahuje k prvnímu Bohu. Neboť druhého boha vnímá jako tělo, zatímco prvního pojímá myšlenkou jako netělesného a jako Mysl, jako Dobro.
Tat: Tento živý tvor tedy nezaniká?
Hermés: Zmlkni, synu, a uvědom si, co je Bůh, co je Kosmos, co je nesmrtelný živý tvor a co živý tvor podléhající rozkladu. A uvědom si, že Kosmos je díky Bohu a v Bohu, zatímco člověk díky Kosmu a v Kosmu. Počátek a obvod sestavení všeho je pak Bůh.
Zdroj: Corpus hermeticum, redakce Radka Chlupa, vydavatelství Hemann a synové, Praha 2007, s. 206-208.
Poznámky kurzívou CROIX