PROSINEC V ČESKÝCH DĚJINÁCH
Prosinec byl mj. měsícem významným pro historii plynovodu a ropovodu zbudovaných na základě mezivládní dohody mezi Československem a Sovětským svazem z SSSR koncem 60. let a v 70. letech nejprve do ČSSR a později - ještě v podmínkách studené války - mj. prodloužených i do tehdejší Německé spolkové republiky a Rakouska. V souvislosti s dnešními aktuálními událostmi raději bez dalšího komentáře.... A 31. prosince 1992 byla v tomto měsíci ukončena fakticky existence Československa. Aktualizovaný text je samozřejmě umístěn i v rubrice Český historický kalendář.
PROSINEC V ČESKÝCH DĚJINÁCH
/Croix/
896 – Velkomoravské poselstvo protestovalo u císaře Arnulfa kvůli porušování mírových dohod tím, že císař podporoval exilovou moravskou politickou opozici. Císař Arnulf několikrát přímo vojensky napadl Velkomoravskou říši, protože se mu však nepodařilo dosáhnout rozbití Velké Moravy touto cestou, užíval i metody vnitropolitické diverze.
2. 12.
1805 – Bitva u Slavkova. V „bitvě tří císařů“ Napoleon porazil rakouského císaře a ruského cara. Jedna z nejvýznamnějších bitev napoleonských válek, vrcholné období Napoleonovy vlády nad Evropou.
3.12.
1964 – Dohoda o vybudování plynovodu ze Sovětského svazu do Československa, která navazovala na dohodu o vybudování ropovodu z roku 1959 (viz 19.12. 1959). Dodávky plynu byly zahájeny v roce 1967. Dne 21.12. 1970 pak tehdejší ČSSR podepsala dohodu, kterou se zavázala k vybudování tranzitního plynovodu z československého území dále do Německé spolkové republiky, Německé demokratické republiky a Rakouska.
5. 12.
1868 – Zavedení nového branného zákona v Rakousku-Uhersko uzákonilo též na územích českých zemí všeobecnou brannou povinnost v již v podstatě moderním pojetí.
6.12.
1774 – Schválení Školního řádu za vlády Marie Terezie přineslo zavedení povinné školní docházky také na územích českých zemí.
7.12.
1476 – Mírová smlouva mezi Vladislavem II. Jagellonským a uherským králem Matyášem Korvínem znamenala dočasné rozdělení českých zemí, roztržení České koruny. Vladislav vládl nadále v Čechách, zatímco na Moravě a ve Slezsku připadla vláda Matyáši Korvínovi. Spor o přináležitost Moravy a Slezska do svazku zemí Koruny české trval až do spojení českého a uherského království v osobě jediného panovníka Ferdinanda I. Habsburského v roce 1526. Uherská šlechta totiž po Korvínově smrti požadovala na českém panovníkovi výplatu 400.000 zlatých za odstoupení z nároků uherského království na svrchovanost uherské koruny v tzv. vedlejších zemích Koruny české. Dnes to není příliš připomínaná kapitola českých dějin, ale je poučné, kam až na dlouhých 50 let mohl dojít tehdejší rozvrat českého státu za podmínky slabého panovníka, rozbrojů mezi domácími politickými elitami a existence silného souseda.
9.12.
1437 – Ve Znojmě zemřel císař a český král Zikmund Lucemburský, čímž se uzavřela vláda dynastie Lucemburků v českých zemích.
12.12.
1943 – Podpis československo-sovětské smlouvy o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci znamenal ve skutečnosti rozhodující bod strategického přesměrování československé zahraniční politiky až do roku 1989.
15.12.
1230 – Zemřel Přemysl I. Otakar, jeden z nejvýznamnějších českých státníků vůbec. Získal pro svoji osobu a všechny následovníky dědičný titul českého krále; v rámci politického systému Říše římské jediným suverénem s královským titulem byl už jen samotný král římský (zvolený vládce Říše římské před císařskou korunovací).
Přemysl I. Otakar za své vlády dosáhl konsolidace státoprávních poměrů v českém státě a vymezení vnější nezávislosti českých králů vůči Říši, když mu budoucí císař Fridrich II. mimo jiné vystavil v roce 1212 listinu Zlatou bulu sicilskou.
Za jeho vlády byla zakládána první právní města u nás a těmi úplně prvními byli na Moravě Bruntál a Uničov (1213 a 1223), v Čechách pak Hradec Králové (nejstarší městské privilegium z roku 1225) a Litoměřice (do roku 1230). Dále bylo zaváděno v zemědělství tehdy nové, intenzivnější tzv. trojpolní hospodářství a feudální forma nájmu půdy tzv. emfyteuse (též právo zákupní, či purkrecht), která představovala progresivnější způsob hospodaření a zajišťovala placení stabilní daně a převedení většiny naturální renty na peněžní.
16.12.
1740 – Pruská armáda vpadla do Slezska v rámci tzv. války o dědictví habsburské a obsadila je. V letech 1740 - 42 a 1744 – 45 svedla Marie Terezie dvě války o Slezsko, ale už se jí ho nepodařilo navrátit. Šlo o nejvýznamnější trvalou územní ztrátu Koruny české. Drážďanský mír 25.12. 1745 ztrátu Slezska definitivně potvrdil.
18.12.
1935 – Po předchozí abdikaci prezidenta T.G. Masaryka 14.12. 1935 byl zvolen novým československým prezidentem Edvard Beneš.
19.12.
1959 – Podpis dohody o vybudování ropovodu Družba. Realizace ropovodu Družba má dodnes strategický ekonomicko-energetický evropský význam. S délkou 5000 km je to nejdelší ropovod na světě, kterým se ročně přepraví 1,8 - 2,0 mil. barelů ropy, z toho 1,4 - 1,6 mil. do zemí EU. V roce 1962 byl ropovod doveden do Bratislavy, v roce 1965 prodloužen až do Záluží u Mostu.
21.12.
1834 – Premiéra Tylovy hry Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, ve které poprvé zazněla píseň Kde domov můj, pozdější státní hymna.
2007 – Je tomu 14 let, kdy Česká republika vstoupila do tzv. schengenského prostoru, a dosáhla tak jedno z vysněných „předlistopadových snů.“ Jaká je po 15 letech vaše letošní slunovratová bilance tohoto úspěchu?
22.12.
2004 – Domů se vrátil poslední voják vykonávající základní vojenskou službu v Armádě České republiky.
23.12.
1467 – Papež Pavel II. prohlásil českého krále Jiřího z Poděbrad (1458 – 71) za sesazeného z trůnu jako kacíře. Ale nebylo mu to nic platné, Jiřího pozice doma byla pevná. Poučení je stejné, jako u legendy o Svatoplukových prutech. Pokud budeme sami jednotní a silní, žádná vnější síla nás neudolá (pokud ovšem podstatná část z nás zase v určité chvíli neupřednostní banány nad vším ostatním).
29.12.
1989 – V. Havel zvolen 9. a posledním československým prezidentem.
31.12.
1992 – Poslední den existence československého státu…