BOJE NA UKRAJINĚ - CHARKOV
V několika posledních týdnech jsme byli svědky ukrajinské snahy vykázat alespoň nějakou vlastní iniciativu většího významu v rámci probíhajících vojenských operací. Nejprve se ukrajinské ozbrojené síly pokusily prorazit na linii Nikolajevsko - Krivorožské a rozdělit na dvě části ruská uskupení v chersonské oblasti postupem k Dněpru. To se nezdařilo, došlo jen k několika malým průlomům,které byly spíše pastmi na vojenský živý i neživý materiál, protože do těchto průlomů následně nanášelo ruské dělostřelectvo i letectvo silné údery. Výsledkem bylo několik dalších tisíc padlých a stovky zničených tanků a další techniky na ukrajinské straně během několika dnů při minimálních ztrátách na ruské straně.
Před zasedáním NATO v Ramsteinu, plánovaném na 8. září (na němž měla být projednána další vojenská pomoc ukrajinskému režimu), však zahájila ukrajinská strana protiútok v charkovské oblasti, na který se jí podařilo zformovat úderné těleso v síle nejméně 30.000 vojáků, včetně jednotek zformovaných mezitím na Západě zejména Brity, což osvědčoval i nadprůměrný podíl západní těžké a mechanizované výzbroje v těchto jednotkách. Při vojenských operacích tohoto rozsahu se neuhlídá vše a ruská rozvědka neuhlídala velikost sil nakonec soustředěných k tomuto protiútoku, který poprvé na daném úseku bojiště a celkově poprvé od začátku tzv. speciální vojenské operace, vedl k převzetí iniciativy ukrajinskou stranou ve významném rozsahu. Na poli informační války je tento ukrajinský úspěch ještě významnější, než v rovině vojenské.
Ukrajinské jednotky a technika předpokladatelně byly přepravovány a soustřeďovány civilními vlaky, popřípadě kamiony, v zakrytých přepravních pozicích, takže i když ruské velení zřejmě mělo informace o připravovaném protiútoku, podobně jako v chersonské oblasti, tentokrát jeho reálný rozsah mu nebyl dostatečně znám.
Na to ruské velení reagovalo, když byla po zahájení protiútoku početnost a síla ukrajinských jednotek rozpoznána, tím že zahájilo rozsáhlé stažení vlastních jednotek z charkovské oblasti, aby je uchránilo značných ztrát, které by se vymykaly dosavadnímu Rusku a donbaským republikám příznivému poměru vzájemných ztrát. Zvláště v nastalé situaci, která byla vyhodnocena tak, že se ukrajinské jednotky ani za cenu zvýšených ztrát nepodaří odrazit na stávající linii fronty.
Vyjma střetů s ústup kryjícími jednotkami tak ukrajinská strana nedosáhla intenzity bojů s ruskými jednotkami, ve kterých by jim dokázala způsobit závažné ztráty, které by vedly k podstatnému snížení bojeschopnosti ruských vojsk v daném úseku. Což nic nemění na reálném rozsahu tohoto ukrajinského úspěchu. Nové rozhraní kontrolovaného území mezi oběma stranami v úseku severně a východně od Charkova se nyní stabilizuje před ruskými hranicemi a na linii dané řekou Oskol.
Záříjové boje roku 2022 u Charkova pravděpodobně přinutí ruskou stranu změnit dosavadní taktiku a rozsah nasazených sil, byť již během léta bylo možné zachytit v informačním poli předzvěsti o změně taktiky a počtu nasazených jednotek během podzimu tohoto roku vzhledem k přechodu do další fáze speciální vojenské operace po vyčerpání a likvidaci většiny nejkvalitnějších ukrajinských jednotek. Průběh bojů u Charkova však pravdpodobně povede k ještě rozsáhlejšímu přehodnocení situace. Jinak operace uvázne na mrtvém bodě.
Dlužno po pravdě říci, že dosud ruská vojska operovala z vnitropolitických důvodů takříkajíc s jednou rukou za zády, v podstatě nepodnikala významné útoky na infrastrukturu, včetně energetické a dopravní, strategického významu, vyjma čistě vojenských cílů, přičemž i na vojenské cíle útočilo ruské letectvo, raketové vojsko a dělostřelectvo s důrazem na přesnost na úkor ničivosti s ohledem na eliminaci civilních ztrát ukrajinského obyvatelstva, neboť mnoho ukrajinských vojenských cílů bylo záměrně rozmístěno a kryto v civilních objektech.
Stejně tak výrobní infrastruktura (nejen) v rukou ukrajinských oligarchů byla "hájena", neboť tito oligarchové mají dosud své kontakty u některých jejich vlivných protějšků na ruské straně a za peníze lze dohodnout v takovém prostředí prakticky cokoliv. I "válku v rukavičkách." Rovněž s tím prolnutá ruská liberální 5. kolona užívá svých pák k tomu aby se vojenská operace vedla určitým způsobem, tj. neprobíhala jednoznačně a rozhodně, neboť v tom vidí šanci na oslabení Putinovy pozice, vyvolání hluboké politické krize a ideálně i na Putinovo svržení, což už si ale můžete přečíst i v mainstreamu, ale co už nepovažuji za reálně jimi v této době dosažitelný cíl. V tomto ohledu způsob vedení speciální vojenské operace je tak také vnějším výsledkem vnitropolitického ruského mocenského boje.
Předmětem úvah na ruské straně bude z hlediska dalšího pokračování či nepokračování "války v rukavičkách" též faktor smýšlení ukrajinského obyvatelstva na západnějším území Ukrajiny. Zatímco na Donbasu, v Záporoží, chersonské oblasti a do budoucna ještě třeba v oděsské oblasti se obyvatelstvo z větší části cítilo a cítí být "ruským", uznávalo tradici společného sovětského vítězství za Velké vlastnecké války a sovětského dědictví, takže postupu ruských vojsk je nakloněno a vítá svržení moci stávající ukrajinské junty (tj. režimu, který byl instalován v roce 2014 po svržení legitimního prezidenta Janukoviče), západnějším směrem se situace stává opačnou, až výrazně opačnou. To je dáno desetiletími působení propagandy liberálního Západu na Ukrajině - v lepším případě, nebo přímo oživenou tradicí banderovců a kolaborace s nacistickým Německem za 2. světové války v případě horším, kdy jde už o nepokrytý neonacismus, dopravázený zjevnou symbolikou. Na ruské straně tak v tomto směru mohou postupně slábnout ohledy na možné strádání civilního obyvatelstva, neboť již nepůjde tolik o "osvobozování vlastních" zpod kyjevského režimu. Omlouvám se za takovou konsekventní úvahu, pokud se snad nkoho dotkla, ale vychází z reálií.
Uvidíme co se bude v rámci speciální vojenské operace odehrávat na podzim. K útoku na několik ukrajinských tepelných elektráren již vzápětí v těchto dnech došlo, z toho však neplyne, není-li to jen jednorázové ruské "tytyty"...
Pokud jde o současnou "charkovskou operaci" ukrajinské strany, závěrem se zmíním o ukrajinských ztrátách, ceně za tento taktický úspěch. Jakmile nasazené uskupení opustilo výchozí skrytá postavení a zahájilo pod širým nebem útok na ruské jednotky, staly se jeho součásti opět cílem leteckých útoků ruské strany bez dostatečného krytí vlastní protivzdušnou. Čím hlouběji postupovaly tyto jednotky územím vyklízeným ruským vojskem, ve snaze dýchat protivníkovi co nejblíže na záda, tím intenzivnějšímu ostřelování pak čelily. Na kritických nejzazších směrech je pak zbrzdily již stažené ruské zálohy. Jen v období od 6. do 10. září 2022 bylo zabito přes 4.000 vojáků z ukrajinských jednotek nasazených v tomto protiútoku, další ztráty, ať už dočasné nebo trvalé, pak tvořilo více než 8.000 raněných, plus stovky kusů zničené techniky.
CROIX