Euroatlantismus se hroutí před očima
Euroatlantismus se hroutí před očima
Sergej Mardan
/překlad Croix/
Světová zdravotnická organizace vyhlásila pandemii nového koronaviru ve světě, uvedl generální ředitel této organitzace Tetros Adhanom Ghebreyesus.
„V nejbližších dnech a týdnech očekáváme, že množství případů úmrtí a počet zasažených zemí se navýší. Došli jsme k závěru, že COVID19 může být brán jako pandemie.“ Toto prohlášení bylo dostatečně silné, aby svedlo světovou ekonomiku do nové fáze deprese, což se okamžitě projevilo v obchodování všech světových burz. Ale jak se ukázalo, byla to jen předehra ke skutečným novinkám.
V noci na 12. března prezident USA Donald Trump oznámil zákaz cestování z Evropy do USA. Zatím na 30 dní. Kromě toho Trump přímo obvinil evropské vlády ze slabosti a neakceschopnosti. „Evropská unie nedokázala přijmout analogická (Spojeným státům) preventivní opatření a omezit cesty z Číny a dalších ohnisek nákazy.“
Rozpad /…jednopolárně… , pozn. překl/ globalizovaného světa přichází rychleji, než předpokládaly nejsmělejší prognózy. Koronavirus je jen záminka jak změnit naprosto všechna pravidla Velké hry.
Trump nepovažoval za nutné dodržet diplomatické zvyklosti a o rozhodnutích vstoupivších v platnost tradičně informoval přes Twitter.
Charakteristické je, že ze strany Číny vůči USA, ani obráceně, k žádným vzájemným omezením možností cestování nedošlo. To názorně ukazuje, co a kdo je prioritou amerických elit vzhledem k jejch vidění světa.
Žádné rituální zaklínání „společnými hodnotami“ a „jednotným Západem“ nestojí ani za zlámaný groš, když dojde na reálné hrozby.
Zde se projevují Trumpovy německé kořeny – názorně ukazuje celému světu, co je to „Real Politik“ 21. století.
Mimochodem, zákaz cestování do USA se netýká Velké Británie, což je zvlášť urážlivé pro Berlín a Paříž, které nemají nejmenší představu, jak pokračovat dál v globálním světě po odchodu Velké Británie z EU. Je samozřejmě možné tvářit se a dávat všemi způsoby najevo, že „všechno jde podle plánu.“ Nicméně, kromě vážných problémů s rozpočtem, který přišel o 10 procent příjmů a nikdo v EU zatím nepřišel na to, jak tuto ztrátu nahradit, EU nyní působí silně oslabeně vůči svým velkým i malým konkurentům.
A soupeři aktivně prověřují stabilitu EU na všech frontách. Například Turecko. Těžko říci, jestli by si Erdogan dovolil takový nátlak na Evropu s běženci před třemi, čtyřmi roky. Proč to nezkusit znovu, jako když to s běženci tak probíhalo v roce 2015? Dnes jsou jeho možnosti zatlačit na Evropu podstatně větší.
Rozhodnutí Trumpa uzavřít Spojené státy vůči cestování z evropských zemí není jen úderem proti „staré“ Evropě, nebo v širším smyslu proti EU. Toto rozhodnutí je těžkým úderem euroatlantismu. EU, která se ještě nevzpamatovala z brexitu, tím dostala úder ještě silnější.
Na mapě světa opět začínají prosvítat rysy anglosaského světa, který předpokládá, že bude držet starou Evropu na vzdálenost upažené ruky a podle potřeby ji bude využívat pro své zájmy.
Za všemi těmi politickými, zdravotními a humanitárními opatřeními stojí ekonomické zájmy. Na upadajícím globálním trhu platí znovu, že každý hraje jen sám za sebe. Spojenectví se stávají situačními a aliance se uzavírají na dobu jediné „vojenské operace“ a jsou doprovázeny nepřetržitými separátními jednáními všech účastníků událostí.
Zahájením nové obchodní války prakticky s celým světem USA zjišťují jaký je reálný poměr sil, jak si kdo stojí. Epidemie koronaviru se stala ideální zkouškou, která názorně odhalí stav ekonomického a politického organismu různých zemí. A obrázek se tu skládá velice překvapivý.
Čínská komunistická strana ukázala celému světu tak neuvěřitelnou úroveň mobilizační připravenosti a způsobilosti vypořádat se s nejvážnějšími hrozbami, že už není nikdo na pochybách, že je Čína novou supervelmocí.
Čína využila své obrovské průmyslové, vědecké a organizační zdroje. A také politické možnosti, které, jak se ukázalo, jsou pouze v možnostech vlády státu se socialistickým systémem.
V té samé době Itálie, řazená mezi 10 hospodářsky nejrozvinutějších zemí světa, se nachází prakticky v kolapsu a je nucena obrátit se o pomoc právě k Číně, která přislíbila dodat italské vládě několik miliónů respiračních masek a 1000 ventilačních přístrojů. Jak se ukázalo, ekonomicky rozvinutá Itálie nedokáže sama rychle vyrobit ani respirační masky, nemluvě už o zdravotní technice. Každoroční parlamentní volby také nepřispívají k efektivní práci vlády v mimořádné situaci.
Koronavirus a ekonomická krize, kterou ohlašují mnozí ekonomové, znovu vynášejí na pořad dne otázku výběru vhodných sociálněpolitických systémů pro státy a národy. Západní model demokracie, jehož nadřazenost nikdo (kromě Číny) nezpochybňuje více jak 40 let, znovu podléhá pochybám, včetně široké veřejnosti v baště této demokracie – USA, jejichž establishment nechápe, co si počít s fenoménem Sanderse.
Není důvod bát se změn. Všechno se už změnilo. Jen jste si toho ještě nevšimli.
Zdroj: https://vz.ru/opinions/2020/3/13/1028478.html